Je těžké nebýt rasistou?


Click on the cartoon to see genuine website where cartoon is posted.Po pravdě řečeno – pokud žijete ve Velké Británi, pak je to těžké hrozně moc. Nepřijde Vám to. Je to nejprve velice slabý pocit nepochopení muslimů a jejich zvyklostí, který se nenápadně mění v reálný stav zhnusení, a vše graduje permanentní averzí na vše, co se týče islámu, muslimů a Arabů.

A abych byl upřímný, musím podotknout, že k tomuto zápisku mne vyprovokoval blog paní Soni Diartové, která popisuje svoje pocity a zkušenosti s životem na Blízkém Východě, konkrétně snad v[tooltip tiptext=“Spojené Arabské Emiráty“] SAE[/tooltip]. Nic proti, ale moje zkušenosti s uvedeným etnikem jsou tedy vážně dost jiné. Panebože, jak já se BRÁNIL tomuto tématu! Kolikrát jsem seděl u kompu, že tedy „dneska už to ale fakt napíšu, to už jinak nejde“. Následovalo obligátní „hele klídek. Moc si to bereš…“. A začalo to vlastně dost nevinně…

 Po svém příjezdu do Velké Británie jsem poměrně rychle sehnal práci ve fastfood franšíze světového gigantu KFC. Po pravdě – ne, že bych z toho byl nějak strašně uchvácený, to ne. Ale v době celosvětové krize, která se díky socialistické vládě Gordona Browna přehnala skrze ostrov jak vánice, se vyplatí „držet hubu a krok“. Časem bude líp…

Je tedy nanejvýš logické, že jsem byl svému šéfovi Mohamedovi, původem z Maroka, velmi vděčný za to, že jsem neokusil realitu nezaměstnaného imagranta. Bohužel, jak šel čas, měnil se postupně i můj názor nejen na konkrétní osobu, ale i na muslimy obecně. Není se co divit, muslimů u nás pracuje valná většina, a tak lze velice jednoduše srovnávat „ve velkém“.

První problém nastal v době, kdy jsem se snažil o – pro nás, Čechy tehdy povinnou – registraci na úřadu, jehož úkolem je evidence imigrantů pracujících na území Velké Británie (tehdejší [tooltip tiptext=“Work Registration Scheme – bylo zrušeno v dubnu roku 2011″]WRS[/tooltip], spadající pod UK Border Agency, UKBA a Home Office). Ta povinnost říká, že nejpozději do měsice od nástupu do zaměstnání na území UK, musíte podat k onomu úřadu svoji registraci, která bude posouzena a vyřízena. Kladně, případně záporně.

A tak jsem týden po nástupu, kdy už bylo jasné, že kontrakt mám v kapse, požádal Mohameda o potvrzení, že skutečně pracuju. „No problem„, zaznělo mi jak rajská hudba jeho potvrzení, že opravdu tuší a chápe, co po něm vyžaduji. Když jsem po dalším týdnu zjistil, že ono „No problem“ není až zas tak neproblematické, jak se původně zdálo, smířil jsem se se skutečností, že bude nutné používat svoji tehdy hroznou angličtinu častěji, a to potvrzení z něj prostě „vykecat“. Povedlo se mi to přesně 29. prosince loňského roku (tedy roku 2008), tedy po TŘECH MĚSÍCÍCH práce. Nelegální práce, nutno dodat. Nedodržel jsem termín a to je moje chyba, jednoznačně.

Tím to mohlo být uzavřeno, a já mohl do svého podvědomí zasunout příslušnou informaci typu„jestli něco chceš od Mohameda, musíš si to vydupat HNED A OKAMŽITĚ. Ne zítra, ne pozítří. TEĎ, HNED.“. Nebylo TO uzavřeno. Ještě před tím, než jsem stihl poslat svoji žádost o registraci na Home Office, došlo ke konfliktu mezi mnou a oním teletem. Šlo o poměrně normální věc, která se stane každému, kdo se ne úplně přesně orientuje v cizím prostředí – čehož zaměstnavatelé velmi rádi zneužívají.

Polský kolega odjel letos v lednu na dovolenou a já za něj převzal „zásobovací povinnosti“. Nic moc těžkého, dá se říci, leč je to náročné na hodiny, které jsem odpracoval. Přeci jen 64 hodin týdně, v něčem tak drsném, jako je fastfood, to se projeví. U mne se projevila „únava materiálu“. A tak nutně došlo na pohovor s mým milovaným BOSS, který mne pochopitelně dusil jak vepřový ve vlastní šťávě. A protože, neznajíc práv zaměstance, jsem se chtěl bránit, učinil jsem tak tím nejblbějším možným způsobem, a vytkl BOSSovi, že díky němu vlastně STÁLE JEŠTĚ NEJSEM REGISTROVÁN ve WRS systému, navíc mi firma neplatí všechny hodiny které jsem odpracoval, k tomu mi strhává přestávky, které jsem nevyčerpal… Prostě vylil jsem na něj vše, co mne v tu chvíli dost štvalo.

Mohamed okamžitě přešel do arogantní ironie, více méně mi dal najevo, že jsem trouba (ano, to jsem tedy fakt byl, uznávám) a okamžitě mi pozastavil pracovní smlouvu. Do hajzlu… týden před odletem na dovolenou, to je zlej sen… Budu v Čechách úplně švorc, hulilo mi hlavou.

K mému obrovskému štěstí, jsem se o tom zmínil jednomu z kamarádů z naší ČS komunity v B’mouth, který tu žije již šest let a má díky tomu opravdu přehled, co je košer a co nikoliv. Jeho udivený výraz a otázka „to jako vážně ti dal pending??“ mne utvrdila v pocitu, že ne vše je tak, jak by mělo být. A když se onen kamarád Jan nabídl, že tam se mnou zajde a trošku ho vyzpovídá, jak to vlastně je, byl jsem šťastný jako snad ještě nikdy.

Byla to vůbec komedie – a teď je čas vrátit se k blogu paní Diartové. Ta v jednom ze svých zápisků tvrdí, že muslimský svátek Rammadán díky své tvrdosti vede muslimy k pokoře, úctě, sebeodříkání a pravdomluvnosti. Výsledkem může být, že muslim většinou nelže. Nevím, které muslimy paní Diartová potkala a KDE je potkala, ale všichni muslimové, kteří pracují, či pracovali u nás v KFC, jsou a byli prolhaní zmetci, a to tak moc, že kdo to nezažije na vlastní kůži, neuvěří. A pro změnu ten, kdo něco podobného zažije, začne s největší pravděpodobností nesnášet muslimy vůbec. A pojďme zpět…

Mohamed nás tenkrát přivítal se svým arogantně ironicko sebevědomým výrazem ve tváři, byv si jist sám sebou. Chyba. Na otázku, proč nevystavil potřebné potvrzení pro Home Office včas, jak mu ukládá zákon tvrdil, že jsem o něj nikdy nežádal. Hm. Tvrzení proti tvrzení, těžko dokazovat kdo má pravdu. Ale na otázku, PROČ MNE ZAMĚSTNÁVAL NELEGÁLNĚ až do teď, už neuměl odpovědět a lehce zblednul.

Když došlo na diskusi kolem neproplacených hodin, jakoby se Mohamedovi jeho arogatní sebedůvěra ve vlastní vychcanost vrátila v plné síle a ironicky odpověděl, že nikdo s údaji v PC manipulovat nemůže, ani on ne. Honza věděl, jak systém přihlašování zaměstnanců na směnu funguje, podrobně jsem mu to posal už předem, a tak nebyl problém sklapnout pastičku. Probíhalo to asi takto:

Honza: Takže je to vlastně jeho chyba, že se nepřihlásil do systému…

Mohamed: No jistě, je to jeho zodpovědnost!

H: A nikdo z managementu s údaji v PC nemanipuluje…

M: Ano, a ani to nejde, nemáme do administace přístup.

H: A tedy pracoval od 6.00 do 17.00, ale špatně se nahlásil do práce v PC, až v 9.00…

M: Ano, přesně tak to bylo, nikdo jiný to udělat nemohl!

H: A můžu Vás poprosit, ukážete nám nějaké konkrétní dny z jeho směn tady v tom PC??

M: Jistě, prosím.

Na monitor se promítl soupis dní, kdy jsem pracoval od 6 hodin ráno. Někde byl příchod zadán v 9.00, někdy naopak v 6.00.

M: Vidíte sám, tady Roman zapoměl na přihlášení, je tu až od devíti, ale to je jeho vina, nikoliv moje.

H: To jistě, A tady, v těch 6.00, na to nezapoměl.

M: Tak tak, tady to má správně, od šesti.

H: A jak to prosím udělal?

M: Co??

H: No ten příchod v 6.00?

M: No asi ho zadal do PC, ne?

H: To jistě (Honza bravurně přešel do stejné arogatní ironie). Ale JAK TO UDĚLAL, KDYŽ NEMÁ KLÍČE OD KANCELÁŘE?? A vy sám jste tvrdil, že dřív, jak v 9 hodin, do práce nechodíte. Tak jak to udělal??

Zkrátím to. Mohamed se úplně rozsypal, potil se jak čuník před porážkou a utrpěl fatální debakl. později mi kamarádka Lenka prozradila, že po zbytek dne byl „naporosto nepoužitelnej“. Pochopitelně, vidina pokuty 2000 liber a rok ve vězení s následnou deporatcí zpět do Maroka, to musel být duševní Rammadán, jak blázen…

A abych to uzavřel nejen tímto příběhem, doplním to o další poznatky.

Za ten rok v UK jsem se naučil, že nejlepší obranou je tvrdý a nekompormisní útok. Tomu předcházela doba, kdy jsme si spolu s kolegou z Polska v našem KFC vytvořili tvrdou, precizní a bezchybnou prací postavení nepostradatelných pracovníků – a nyní z tohoto těžíme ono „maximum ve vlastní prospěch“. Víme, že naši „arabášci“, jak jim důverně a v dobrém rozmaru říkame, kradou suroviny, které do KFC přibývají třikrát v týdnu. Víme, že si mění hodiny v PC ve svůj vlastní prospěch. Víme, že několika lidem zkrátili finanční bonusy. Víme, že lžou a nelze jim věřit – je nanejvýš vhodné být při kontaktu s nimi obezřetný, nepropadnout jejich šarmu a charizmatu. A kdykoliv je k tomu příležotost, dáváme jim to s Rafaelem velmi jasně najevo – a díky tomu máme svatej klid a pokoj.

Závěr?

Nechci odsuzovat Islám, nechci odsuzovat Muslimy a jejich víru, od toho jsem daleko. Dokonce jim nechci ani upřít právo na imigraci právě třebas do UK – když už jim to předchozí vlády tak benevolentně nabídly.

Jediné, co po nich VYŽADUJI (nikoliv, že je žádám)aby laskavě respektovali místo, kde chtěji žít. Nejsme Maroko, ani jiná Blízko-Východní země. Máme jiné historické milníky, máme jiná kulturní dědictví, máme z principu zcela odlišné životní návyky. Pokud s námi a u nás chtějí žít, musí se naučit toto respektovat stejně, jako je mojí povinností repsektovat jejich kulturní a náboženské zvyklosti, budu-li někdy trávit delší část svého života v jejich zemi. Bude to totiž moje povinnost. A pokud nejsem ochoten respektovat jejich zvyklosti v jejich prostředí, pak tam nemám co pohledávat. A totéž pochopitelně platí i naopak.

Bohužel, jak už jsem zmínil, imigrační politika předchozích britských vlád byla tak nesmyslně volná a benevolentní, že dnes je toto téma v UK velice třaskavé, a velice diskutované ve všech možných sférách nejen politického patra. A že tato situace nabírá právě ve Velké Británii velmi, ale opravdu VELMI nebezpečný sílu a razanci, o tom Vás mohu ujistit – jsem toho svědkem dnes a denně…

Prostě a jednoduše, stal se ze mne rasista. Na svoji omluvu jen dodám, že na rozdíl od mnoha Blízko Východních imgrantů chápu, že v Marocké poušti se lze vyčurat takřka kdekoliv, a ani po sobě nemusím spláchnout. Bohužel, u nás, v Evropě, máme ve zvyku po použití toalety nejen po sobě spláchnout, ale též si i umýt ruce.

Nečekají nás lehká řešení…

(Publikováno na tehdejším blogu na iDnes v roce 2010)

Reklamy

Rubriky:Nezařazené

11 replies »

  1. Zlatej můj job, do práce jsem si chodil na 10tou, v 6 jsem odcházel a to ještě v tom lepším případě, kdy jsem nedělal z domova 😀 Co jsem si vždy přál bylo přenést mojí Britskou firmu do ČR 😉

    To se mi líbí

  2. cauko Martin,
    pozeram ze si sa dost rozpisal,asi to v tebe uz dost vrelo a muselo to ist von…
    ja som v uk (londyn) cez 6 rokov a po par hod. som zistil ze je tu nejako tmavo a hlavne kde je tmavsie tam je hlucnejsie,krik,absolutne ziadny respekt ze okolo su ludia,spiny,neopisatelny zapach,jednoducho spravanie ako zver…
    bol som dost z toho hotovy a musim prezradit ze som si hovoril ze kde som sa to dostal a ako dlho je to tu mozne vydrzat.kamarati mi hovorili ze na to si len musim zvyknut a ze to bude ok..
    musim uznat ze som trosku zmenil nazor na nasich tmavsich kamosov ked som zacal chodit do ich obchodikov…od zaciatku sa tvarili velmi priatelsky a ochotne,to bolo same „hello my fRRRRiend“,a uz po par dnoch si pamatali ake cigarety chcem ,uplne super…no ale:
    mali sme ten off licence hned na nasej ulici,tak sme tam sem tam aj nieco prikupili na jedenie ked nam chybalo a do supermarketu sa nechcelo…
    no po par dnoch sme zacali u nich v obchode nachadzat tovar po zaruke,“iba“ chleba a vajicka,a potom aj nejaka ta konzerva.no a ked sme ich na to upozornili,tak ich reakcia bola ze nam mozu dat zlavu 30p a s usmevom sa na teba pozerali akoze to sa stavaa jasne nam dali najavo ze ten tovar dalej bude v obchode pokial sa nepreda alebo celkom nerozpadne…po ich uzasnejj reakcii sme zacali s nimi jednat bez usmevu a oznamili im ze nech ocakavaju coskoro kontrolu a nas tam uz urcite neuvidia nakupovat..

    ono by sa tu toho dalo vypisovat veeelmi vela co vselico ta banda robi a ako sa spravaju,co to je ked mas od nich dom v prenajme a nieco ti je treba vymenit,ako sa dostali k tym nehnutelnostam,kolko benefitov beru ,aky su ochotny na uradoch k tebe ako k bielemu a co poradia jednemu z nich ked tam pride aby si poziadal a vybavila ten rozdiel na co oni okamzite maju narok…
    proste je toho vela ale neda este nespomenut tie nase (podaktore) CZ-SK dievciny,ked dobre,ale kur.. dobre vedia co su zac,ze
    zena je pre nich ta najposlednejsia a najpodradnejsia bytost (samozrejme ze nie prve tyzdne,az po svadbe a narodeni dietata),co su schopny urobit aby dostali svoje dieta na ich vytretu vieru,ak zena nesuhlasi nie je absolutny problem im to dieta zobrat do svojej krajiny,co su schopny urobit zene ak ich odmietne (pripady kedy na ulici poliali tvar zene kyselinou) ,no a stale sa najdu vyvolene kedy nemozu odolat ich neodolatelne tmavemu sarmu a neopisatelnou „vonou“ ktoru mame aj my tu cest si vychutnat vzdy ked s nami cestuju v buse alebo sa len miname na ulici…
    no a potom plackaju ze preco sa im to stalo,ved boli taki neodolatelny…

    samozrejme ze sa najdu ludia proti mojmu komentaru,to je ok…len prosim nikto nechodte na mna so slovom „rasizmus“ lebo sa rozpisem este viac 🙂

    zatial sa lucim a to co sa deje VSADE naokolo ze je tmavsie a tmavsie ,tak to sa uz zastavit neda,nie urcite pri systeme ako vladne dnes…kto ma oci a bol aj niekde vonku so svojej dediny a videl,tak vie co myslim a o com tu pisem…

    To se mi líbí

    • muslimska komunita v UK uz sklizi svoje uspechy. V Luton se dostali do komunalni politikya mohou ovlivnovat zivoty vsech, kteri ziji v Luton. ani nechci vedet, kam to bude pokracovat…

      To se mi líbí

  3. No, ono záleží na sociální postavení daných jedinců, nedá se zase tak generalizovat. Britové ve fastfoodech jsou taky neschopní a prohnaní. V práci se setkávám s mnoha asijskými professionals – lékaři, soc. pracovníci, support workers, učitelé – všichni to jsou velice příjmení jedinci, kteří svou víru na první pohled nepraktikují ani nikomu nevnucují.
    Obdobně na tom byli mí spolužáci na univerzitě, muslimové byli velice příjemní a skromní jedinci.

    Plus vyřízení paper work od odeslání mého application form pro NHS a samotného zaměstnání se všemi náležitostmi došlo až tak po pěti měsících… Takže ten tvůj Maročan klidně beztak pracoval dle typical British standards 😉

    To se mi líbí

  4. Tím však nepopírám, že mnozí mají chování, jak jsi jej popsal ve svém článku. Nicméně generalizovat lze až po kontaktu se všemi věkovými skupinami, oběma pohlavími a různými sociálními skupinami z různých krajů… Plus on „britský muslim“ má také jiné smýšlení než muslim, který nikdy nevycestoval ze své země. V muslimských zemích jsem byla pouze ve dvou – Turecku a Azerbajdžánu a lidi, které jsem potkala, byli OK

    To se mi líbí

    • nojo, jenze ono ne-generalizovat v okamziku, kdy si muslimove zavadeji v evrope pravidla, pro evropany neprijatelna (z mnoha duvodu) – at uz jejich trestni zvyklosti, nebo zvyklosti v oblasti sexualni (mnohozenstvi, intolerance sex-minorit) je pro me dost nestravitelne. navic, zhuverilost muslimske viry a systemu se projevi nikoliv pri prochazce jejich mestem, ale az v okamziku, kdy se dostanes „pod kuzi“ – a spousta ceskych zen by o tom mohla psat romany. pamatujes na film „bez dcerky neodejdu“??

      To se mi líbí

  5. Hmm s muslimy si ‚uzivam‘ kazdy den v praci ,doma,na ulici ,ve skolach ,V praci v kolektivu cca 10 lidi pracuji 4 muslimove Pakistanci jsou tak hlucni ,oni snad ani nemluvi normalne ,ale doslova krici na sebe .Dalsi vec ktera mi vadi je ,ze muslimove maji obrovska privilegia ktere ostatni narody v praci nemaji .Prvni patek po ramadanu maji vsichni muslimove volno maji vanoce nebo pobobny svatek celkem rocne maji cca 6 dnu kdy zadny muslim nesmi pracovat ,ale koho to zajima ? My musime 24.12 do prace sice Manazeri vedi ,ze mame vanoce ,ale to je tak vse .Doma mi muslimove vadi tak ,ze kazdy ale opravdu ,kazdy den vari kari nebo nevim co ,a cesnek smrdi 106 . Na ulici jsem zazival peklo cca 3-4 roky zpet hned po nastehovani pribehli vyrostci ,a kriceli Anglie je muslimska zeme at tahnem ,nejhorsi to bylo behem halloweenu kdy jsem nebyl s rodinou na halloween vubec pripraveny !! Vejce do oken ,balonky s vodou do oken nejhorsi bylo ,ze kdyz jsem vybehl ven tak se vubec nebali ,a jeste provokovali .Fotky vymlacenych oken u meho auta jste videli na lochnesce policie nic .Ohromnou radost mi dela muj 20 kg Stafford ,kdyz jdem na prochazku ,a vidim jak se ho Pakistanky boji a ,uhybaji na druhou stranu ulice tak si rikam konecne mam zbran na ty kurvy Pakistanske .Skoly byl sok ,kdyz prisel tehdy muj 7lety syn ze skoly a pta se tati nas buh je Allah ? my mame koran ?

    To se mi líbí

    • ano iku, to je presne to, o cem mluvim i ja – nechci generalizovat, jak edita zminila, ale kdyz ja jsem zadneho pekneho, slusneho a cisteho muslima bohuzel nepotkal. mam tedy snad kvuli tomu poznani odjet do turecka?? a co bych tam jako mel delat??? nezajima me turecko, zajima me stav a budoucnost UK, potazmu cele evropy! pro vsechny, kdo maji s mym nazorem – neboli s rasismem – problem, tak tem doporucuju, aby se na par dni nastehovali do Lutonu. pak vsichni zmenite nazor. radi zmenite nazor… jinak vitej tady.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s