Hledáte práci v UK? Počítejte s nejhorším


bacteria_free_cartoon_webBylo by fajn, kdybych všem, kteří sledují můj blog a chystají se do Velké Británie za životem, či prací mohl říct, že v naší džungli je to super. Že budete pracovat v moderních, plně vybavených kancelářích. Že v McDonalds, nebo v KFC, najdete nejnovější výkřiky gastronomické techniky. Že autobusy a vlaky, které budete používat pro své cesty skrze džungli, jsou moderní, elegantní a pohodlné. A že továrny jsou na tak vysoké úrovni, že tomu Čech a Slovák nevěří. A na to posledně jmenované se dnes zaměřím, protože v mnoha případech je to pro Čechy i Slováky mnohdy opravdu neuvěřitlené. Jen malinko jinak, než by to mělo být.

A jako tradičně: uděláme si malou odbočku mimo téma. Když jsem tu popisoval patálky, které jsem si vyžral při hledání první práce po příjezdu do Anglie, ani jsem netušil, jak šílený to vlastně může být. Nešlo ani tak o to, že bych nutně musel a chtěl pracovat s nejmodernějším druhem tlakové fritézy, ne. A dokonce mi (ze začátku) ani nevadily značně odlišné zvyklosti Arabů. Dostaly mě věci, se kterými jsem prostě nepočítal, neboť jsem vůbec nepředpokládal, že by se mohly stát.

Ku příkladu první zima v KFC byla, je a bude nezapomenutelná, protože mi tam v té kuchyni opravdu BYLA ZIMA. Spočítáno přesně na definici stupňů Celsia s pomocí teploměru. Nejvyšší dosažená hodnota byla 15 stupňů a stalo se tak jedné neděle, kdy mráz pravděpodobně mírně polevil a provoz všech fritéz stačil kuchyň vyhřát na oněch 15 stupňů. Jinak ráno jsem naměřil vcelku zajímavých 7 stupňů celsia a v normální dny se to moc nelišilo ani nahoru, ani dolu. Vtip je v tom, že regionální manager vyžadoval, abych pracoval pouze v triku s krátkým rukávem a když jsem ho poslal do hajzlu i s celým vedením, s ledovým klidem opáčil, že bych měl být z naší východoevropské země na zimu snad zvyklý ne? Prostě, paráda. KFC Lansdowne nemělo topení na zimu, a klimošku na léto (pro změnu, aby to stálo zato).

Když jsem tedy po roce a půl opouštěl KFC, byl jsem si jistý, že nic horšího už nemůžu zažít, protože nic horšího přeci v tak vyspělé a civilizované zemi zažít prostě nelze. Chyba.

Malá poznámka na okraj. Hned po odchodu z KFC jsem přes agenturu Right4Staff (dnes GI Group) dostal práci jako cleaner pro místní univerzitu. A pochopitelně, hned mi bylo jasné, proč a za co zdejší studenti platí ony nekřesťanské peníze za své vzdělání. Studentská vesnička zvící luxusu hotelových bungalovů letoviska někde v Řecku, vstupní budova do BU (Bournemouth University) okázale dávající najevo, že jedenadvacátáté století je již dávno za námi… Budova studentských kolejí luxusnější, než náš hotel Cascade (tři hvězdy minimálně…) v Mostě na Centrálním náměstí… Úžasné. Dokonalé a lákající.

Takže si asi dokážete představit šok, který následoval, když mě manažerka agentury po létě přesunula na job do jedné ze dvou pekáren v Poole – do Kerry Foods.

Ono vcelku vzato, to, že valná hromada továren vypadá, alespoň z venku, jako kdyby právě skončila II. světová válka, na to si docela rychle zvyknete. Už jen proto, že vás vnější vzhled budov nepřekvapí. O to hůř se pravděpodobně budete vyrovnávat se stavem vnitřním. Alespoň já to tak cítil. Takhle, musím přiznat, že tam měli topení – v šatně. Ve zbytku továrny bylo tak nějak permanentní vlhko, s teplotou kolem 15 stupňů. Paráda.

První, co mne překvapilo, bylo množství různých manažerů, jejich zástupců, team-leaderů, jejich aistentů… Prostě mi přišlo, že ta fabrika je přemanažerovaná. To, že manažer má jednu důležitou povinnost – chodit po provozech a dělat, jako že pořád něco zkoumá a kontroluje, jsem zjistil záhy. Vůbec jsem nepochopil, proč dnes a denně nám na bábovičkách (a nejen tam), stál za zadkem manažer, nebo manažerka „něčeho“, a dělali si čárky do sešitu. Fakticky, nelžu. Prostě celou šichtu si dělali čárky do nějakýho notesu. Tak tomu říkám produktivita!

Moje první práce byla na provozu, kterému se v žargonu říká „bábovičky“. Neboli, jdete do práce, a osm hodin vyklepáváte výrobek z formičky. A flákat se zrovna nemůžete. Práce to není vůbec těžká, ale nepříjemná. Protože za zadkem máte připravené tzv. „raky“ (neboli rack – klec), ve kterých jsou plechy s bábovičkama. Ty raky jsou sice ochlazené, ale přesto pouští teplo. Velké teplo. Je vám vedro. Velké vedro. A pítko nikde. Když pak přijde zima, k vedru na zadku se přidá zima od nohou. Ideální pro zdraví každého jedince. No ale stěžujte si, když potřebujete práci, žejo.

Pak jsem se dostal přímo na pec. Podstatou práce u pecí jest to, že jakmile je produkt upečen na správnou barvu, tak musíte z pece vytáhnout klec a přesunout jí do mrazáku, kde ji teplotním šokem hluboce schladí na -40 stupňů. To, že jsem tedy v jedné minutě strkal hlavu do pece, kde bylo +270, a vzápětí jsem svoje křehké bády vsunul do mrazáku, to bych ještě ustál. Co jsem ale vážně nedával, to byly ty klece. Ony sice mají kolečka ale z plastu a z kovu. Jak známo, kov se teplem deformuje, takže kolečka se tedy vážně točit nemůžou. A jak známo, plast mění svoji strukturální integritu, pokud s ním virglujete z vedra do zimy, a následně se láme. Tedy, takové kolečko se taky točit nemůže. Takže si představte frajera, kterej váží 62 kilo a měří 170 cm, jak sune co nejrychlejc klec s pečivem, která má nějakých 300 kilo, z horký pece do studenýho mrazáku (vzdálenost od 5ti metrů do 40ti, záleželo na tom, kam se to táhlo). Klec, která „hýtuje“ vedrem, protože je rozpálená, a kolečka se netočí, protože jsou deformovaná. Každá pec má osm klecí, pecí je šest a dávaj produkt v průměru co sedm minut. Spočítejte si, kolik klecí to hodí za šichtu… Fuj. Raději nevzpomínat.

Další zastávkou byl provoz, kterému se říká Rademaker. To je linka, kde se ty produkty plní do formiček. Když jsem poprvé viděl tu techniku, tak mi poklesla čelist. Jakožto kdysi bývalý zaměstnanec Chemických závodů v Záluží u Litvínova, jsem zvyklý a jen tak něco mě nesundá. Tam jsem totiž „potkal“ i odlučovací pec hydrokraku, kde se skvěl nápis Krupp Essen a letopočet 1938. Takže opravdu už jsem viděl ledacos. Ale potravinářskou linku, kde se ložiska podkládají kousky dřeva, nebo plechu, je docela síla. A jak dokážu pochopit 80-ti letou jednotku hydrokraku, tak 30-ti letou linku nepochopím, pokud se jedná o potraviny. Navíc, jedná-li se o linku, která je v dezolátním stavu a která má poruchovost obden.

Ale co mě v Kerry Foods šokovalo totálně a absolutně, byly hygienické podmínky. Fabrika je rozdělena na dva typy úseků: Low risk a High risk. Pokud pracujete na Low risku, je vše relativně v pořádku. Máte svojí pracovní obuv, máte svůj oděv, rukavice, prostě OK. Ale jakmile máte jít na High risk, vše se rázem komplikuje. Oděv sice dostanete svůj a každý den nový (protože High risk area), ale obuv je společná, takový jako gumáky. Cože to? Ano, společná obuv. Prostě někdo před vámi pracoval, skončil, gumáky postavil na botník, a vy je teď vyfasujete. Dekontaminace? Ne. Dezinfekce? Nene. Omytí, nebo očištění obuvi? Ježiš už, zapomeňte. To by se asi prodražilo. Představa, že někdo před vámi trpěl plísní chodidel a vy teď sunete svoje nohy do těch gumáků…. Kriste, ještě teď se mi z toho dělá zle.

Ptáte se, jak je možný, že jsem tam vydržel rok a půl? No, hlavně proto, že u agentury jsem měl po celou dobu hodnocení A+, a proto jsem si mohl dovolit u manažera agentury (mají kancl v budově Kerry) vybrečet vlastní gumáky, a díky spolehlivosti jsem se dostával spíše na low risk provozy. A dost možná že bych v Kerry zůstal, nebýt onoho incidentu, který se mi stal na provozu, kterému se tam říká Meat Preps. Tedy příprava masa pro produkty.

Kerry Foods vyrábí ready-meal produkty. Tedy takové jakoby pirožky, plněné různou náplní: steak, piri pri, mushrooms, beef… prostě tak něco. A protože jsem si prošel všechny provozy v Kerry, tak vím, jak se s potravinama v Kerry Foods zachází. Proto si nikdy nekoupím žádnou plněnou pirožku, ať už jí vyrobila jakákoliv firma. Mám se rád.

Na Meat Preps byla pohoda. Zdánlivá. Manažerům se tam moc nechtělo, protože je tam permanentní zima, 5 stupňů. Nutnost. Ale pro nás, pracovníky, idyla. Sice v zimě, ale bez buzerace. Podstatou mojí práce bylo to, že jsem ráno dostal rozpis, který produkt se bude v ten den dělat, a měl jsem časový plán, jak a do kdy pro takový produkt navážit správnou směs masa. No a k tomu jsem si musel natahat bedny s masem z mrazáku na ručním paleťáku, neboť moje FLT licence z ČR tady neměla platnost (proč, to mi nikdo nikdy neobjasnil…). Ale to nebyl problém, protože na paleťáku se ty kolečka točily, takže utáhnout 300-500 kg nebyl až zas takovej vopruz.

Vše plynulo krásně a splavně. Až do 17.11.2011. To datum nezapomenu. Ten den byla velká produkce jednoho druhu výrobku, takže jsem si přitáhnul jednu bednu z mrazáku, a druhou jsem si nechal přivézt přímo z příjmu surovin. První bedna měla datum spotřeby prošlej o 3 dny, ale maso nezapáchalo. Druhá bedna masa prošlá nebyla, ale maso zapáchalo tak mocně, až se mi z toho zvedl žaludek. Tedy jsem zavolal svýho TL, ať se na to podívá. Podíval se, očichal, a pak pronesl onu historickou větu:

OK, použij to prošlý maso, který nesmrdí, a na papírech přepiš datumy a podepiš to.

Neváhal jsem ani vteřinu a klidně jsem mu řekl, že nic takovýho neudělám. Jednak proto, že je to pro mě nepřijatelný, a za druhý, nemíním falšovat doklady, který by mě mohly dostat do lochu. Tím spíš, když jsem 14.11. nebyl v práci a tudíž jsem 14.11. fakt nic připravovat nemohl, natož to podepsat.

Strhla se hádka, docela ostrá a výsledkem bylo moje odvolání z práce. Na agentuře jsem samozřejmě pečlivě popsal, co se stalo a požádal o přešetření. Výsledkem bylo to, že po 14-ti dnech pobytu doma, kdy mi samozřejmě agentura nic neplatila (na rozdíl od placeného pending, na který bych měl jako zaměstnanec nárok), jsem to prostě nevydržel, a požádal pobočku agentury v Eastleigh, aby mě šoupli někam jinam. Stalo se, a já šel na půl roku pracovat pro tiskárnu SPS Print Group, jako assembler.

Jaké z toho plyne ponaučení? Jednoduché.

Za prvé, připravte se na to, že mnoho podniků v UK vypadá nejen zvenčí, ale i zevnitř, jako dva dny po skončení války. Za druhé, smiřte se s tím, že manažerů bude vždy hodně a většina z nich nemají ani vzdělání, ani praxi na to, aby zastávali jakýkoliv manažerský post. A podle toho to také v mnoha firmách vypadá. Za třetí, předpisy jsou tu od toho, aby se dodržovaly. Tedy alespoň v den, kdy má přijít inspekce odběratele. Pak už je to tak nějak jedno, Takže sebrat ze špinavé podlahy prodkuty a dát je zpět na plech a poslat do výroby, je běžné. Za čtvrté, pokud budete pracovat pro agenturu, počítejte s tím, že vždy jste v nevýhodě. Protože zákazník v podobě fabriky, je nenahraditelný. Vy, jako zaměstnanec, nahraditelný jste a to velmi snadno. Za páté, rozlučte se s představou hygienicky odpovídajících provozů. Tvrdím, že inspekce hygieniků z ČR by znamenala v mnoha britksých případech okamžité uzavření mnoha provozů právě z důvodu nevyhovujících hygienických podmínek.

Za šesté. Pokud nejedete do Anglie na předem smluvený, lepší job, máte dost velkou šanci, že něco podobného zde určitě zažijete.

Happy Easter.

 

Advertisements

10 Replies to “Hledáte práci v UK? Počítejte s nejhorším”

  1. No s tou hygienou je to snad všude stejný. Bohužel. Ale ono se to přeci nějak vypeče :D. Divím se, že jsi v tom KFC vydržel tak dlouho. Jaká byla mzda u popsaných pracovních pozic a jak směny? 8 – 12? Víkendy – příplatky atd.

    To se mi líbí

  2. vzhledem k tomu, ze jsem neumel vubec anglicky, nemohl jsem si vybirat a KFC bylo na dlouhou dobu jedina moznost – nez jsem se naucil alespon zaklady. co se tyce mezd, je to jednoduche. u vsech fastfood je vzdy minimalni mzda, tedy v r. 2013 £6.19 ph, uklizeni pres agency bylo taky na minimu (zalezi na agenture). priplatky jsou vzdy veci te firmy, kde delas. V Kerry se platilo navic za soboty a nedele, ale bohuzel diky tomu se mi pak nezapocitavaly soboty a nedele do dovolene (placeny prescas). coz je pri turnusu 6+3 vrazedny (u agentury). je to proste loterie a pokazdy jinak…

    To se mi líbí

  3. Hezký článek. Souhlasím, potvrzuji a dvakrát podtrhuji. Já jsem si to samé zažil v továrně Tranfoods v Birkenheadu, kde se připravovali masné produkty pro Tesko. Práce v chladu a vlhku, výměna zpocených holinek, tři manažeři na jednoho dělníka. Brrr…Taky bych si už dnes nekoupil britské delikatesy jako např. 3 plátky hovězího, kuřecí grilované kousky ve vaničce atd… Dobrou chuť 🙂

    To se mi líbí

    1. po pravde, ja jsem Stando vubec nepocital s necim takovym. byl jsem presvedcenej, ze UK je od CR minimalne o 40 let vpredu – a to ve vsem, tedy i ve vybaveni tovaren, v hygienickych podminkach. v CR jsou v takovem provoze bezpodminecne nutny pakovy baterie u umyvadel. tady? pakova, nebo bezdotykova baterie?? zapomen… ale nejvic me psychicky deptalo prave ono zachazeni s potravinama… ja si tedy v Lidlu baleny maso kupuju, myslis, ze je to tak sileny? ze i s masem zachazeji podobne??

      To se mi líbí

      1. My jsme pracovali pro Tesko. Ale já bych řekl, že to bude všude stejné (postup výroby pro řetězce).Celým paradoxem je fenomém Británie „Health & Safety“. A když si na pozici dělník v továrně, na zdraví se nekouká. Jo, dají ti helmu aby ti náhodou něco nespadlo na hlavu a reflexní vestu.
        Já jsem měl taky určité představy o západním stylu života, než jsem odjel do UK. Dnes už vím, že ten západ je o ničem jiném, než o dokonalé technice, která je v ČR na stejné úrovni, někdy i na lepší.

        To se mi líbí

  4. Fandím tomuto článku, sama jsem vyzkoušela 3 roky ve fabrice na zeleninové saláty a to co popisuješ ohledně hygieny a o tom, že by se naši hygienici asi zbláznili, kdyby přišli bez ohlášení, to tvrdím taky a budu tvrdit pořád. Tvá zkušenost s ,,bezva“ gumáčkama ve mě vyvolává nostalgické vzpomínky hnusu, kdy jsem si na nohy rvala asi 10 návleků i se síťkama na vlasy, abych se psychologicky připravila, že moje nohy, které nikdy netrpěly nějakou plísňovou chorobou vstupují do neznámé vlhké země bakterií. Co se týče manažerů, tak ano, je jich všude milion a popravdě jsem nepotkala ani jednoho, který by měl pro tuto pozici vhodné propozice a někdy i IQ… 🙂 Nutno podotknout, že i přesto, že jsem pak po roce přešla z agentury na smlouvu pro fabriku, tak se podmínky pro mě velice zhoršily. Paradoxně jsem s agenturou neměla nikdy problém. Je ale fakt, že jsem více prací v Anglii nedělala, u téhle jsem začala a u této jsem skončila. Velký respekt autorovi článku, že vydržel všechny tyto nástrahy,protože já bych na to neměla asi nervy… 😀

    To se mi líbí

    1. no ja to vydrzel dlouho prave proto, ze jsem byl u agentury vzdycky A+, a to jsou pracovnici, kteri si muzou – svym zpusobem – vybirat. a ja toho tezce vyuzival, jasne. ale jinak mi nic jinyho nezbejvalo, mel jsem strasnej strach, ze moje anglictina je tak strasne spatna, ze nikde jinde proste delat nemuzu – coz je druhy nejobvyklejsi omyl kazdeho imigranta v UK asi 😀

      To se mi líbí

  5. Ahoj miláčkové,
    taky jsem pracovala v Anglii a taky jsem pracovala v pražské Bille a v Albertu. V centru Prahy jsem rozpékala na špinavém a nemytém plechu a na špinavých pergamenech mražené polotovary různých druhů pečiva. Na toaletách neexistovalo mýdlo a v době AIDS a jiných roztomilých chorob si zaměstnanci ruce nemyli ani vodou.. Při chřipce kašlali a smrkali rovnou na plechy s pečivem. A jak to zákazníkům chutnalo. Stejnýma rukama jsme celý den též krájeli chléb a rovnali ho do špinavých polic. V londýnském hotelu si to ke mně ve dne po posteli hnala štěnice a v pražském hotelu Marriott mi vedení zase zapomnělo říct, že mám jako zaměstnanec nárok na dvě bezplatná jídla a dva drinky denně. A na mytí WC, sprch a umyvadel mi dokonce nedali ani gumové rukavice přesto, že klientela pocházela ze značně exotických zemí. Mým úkolem bylo též sledovat, zda při stlaní postelí někde nevykoukne štěnice, bleška nebo jiný milý organismus, ale taktně se o tom jen psalo, ale nemluvilo!
    Takže jestli si někdo myslí, že je to v ČR jiné než v Anglii, tak se hluboce mýlí. Evropané jsou velice odolní. V Anglii je jen větší množství populace ze zemí třetího světa, takže to tam podle toho v příštích padesáti letech bude vypadat. ČR zase pohltí ruský živel, takže to tu též bude vyypadat jako v bývalém SSSR. A to jsme jenom v Evropě! Co kdybychom popojeli o kus dál, na Sibiř, Dálný východ, do Afriky, do asijských zemí, kde se konzumují veškeří živočichové, kde dezinfekce je nedostupná , parazité všudypřítomní a lidé hladoví. A mnohde není ani voda na pití, natož na mytí! A co kdybychom se podívali na jatka, do některých kuchyní, do nemocnic na oddělení, kam se ukládají tzv. smrťáky a kam ani lékaři nechodí, na různé české Chánovy, kterých závratnou rychlostí přibývá. Tak to by nám všem spadla čelist.
    A pak je tu ještě jeden problém. V pražské Bille či jiné prodejně se zaučujete zadarmo a na brigádní pracovní poměr si vyděláte 51,- Kč za hodinu. Zbytek mzdy ukradnou zprostředkovatelé a další entity.Tak to by se vám v Anglii rozhodně nestalo, a pokud tam vydržíte rok, jste na systému, kdežto v ČR žijete jako vandrák. A pokud zde zestárnete, tak po padesátce ani žádnou práci nedostanete a pokud snad nedej Bože ano, tak vám volení politici typu pana inženýra Kalouska laskavě povolí pracovat jen 300 hodin v roce! Takže jste na to tom v rodné zemi mnohem hůře než miliony Ukrajinců, Rusů, Vietnamců, Slováků a dalších národů, kteří tady mají lidská práva na práci, asimilaci, posléze i trvalý pobyt,, volební právo atd. atd. Kterážto práva vy jako domorodý Čech rozhodně nemáte, pokud ovšem nejste Rom. Volit sice můžete, ale jen zkorumpované politiky, kteří tam sedí a kradou a lžou celý život, neboť je to báječný job bez práce a dřiny.
    Tak na Anglii neplivejte a buďte rádi, že vás tam pustili a nechali vás vydělat si pár korun, nebo si dokonce založit právo na důchod. Tady už na vás žádný důchod nečeká, to vám garantuji.
    Můžete mi věřit, mladí přátelé, že bez protekce je život dělníčka trudný v celé Evropě! To v Indii nebo v Mexiku a jinde je mzda dělníčka tak malá, že to nestojí ani za to vylézt ráno z pelechu!

    To se mi líbí

    1. Diky za tvuj nazor, nedelam si iluze, ze v CR je vsechno OK. A ani nechci neco takoveho srovnavat. chtel jsem jen popsat realitu pro vsechny, kteri trpi ruzovym zavojem na ocich, co se UK tyce. nic vic a nic min.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s