Nejprve musím podotknout, že vůbec nejsem hluchý a slepý k historii, nebo památkám. Fakt ne. Když jsi jen vzpomenu, kolik času jsem dokázal promrhat na zámku Hluboká, nebo kolikrát jsem obešel, prošel a prošmejdil okolí Pražského hradu, klidně o sobě řeknu, že mě památky baví.

Tedy baví mne, pokud jsou nějakým způsobem hodnotné a mají co nabídnout.

A tady je ten problém. Stonehenge nenabízí – vyjma velkého zklamání – vůbec nic.

Drahnou dobu jsem žil v omylu myslíc si, že Stonehenge leží na severu Skotska a že je to neuvěřitelně zajímavé místo prodchnuté Geniem Loci. Tahle chiméra vzala za své v sobotu 4. května.

Kolega z práce od nás obdržel dar k jeho třicetinám – parašutistický výcvik a skok z letadla z výšky asi jeden a půl kilometru. Přesně to píšou na tom webu té firmy – je to 3500 ft. No, a protože jaro začalo až tak nějak teď, rozhodl se onen kolega, že si skočí právě v sobotu 4. května a já jel s celou tou bandou jako fotografista. Až sem to je v pohodě.

Počasí sice po ránu nebylo nic moc, bylo to šedivý a na těch fotkách je to vidět. Navíc jsem zjistil, že chtě nechtě budu fotit proti sluníčku, což je pro každého fotografa něco ve stylu „a tak si spáchám malou sebevraždu“, protože fotky focené proti zdroji světla jsou z podstaty více-méně nepoužitelné a nekvalitní, navíc jsou prakticky neupravitelné díky šíleně ostrému přechodu kontrastu pozadí a foceného objektu. Konec konců, na fotogalerii to můžete vidět sami. A to jsem prosím strávil dva dny úpravama s pomocí software, protože jinak by to byla ještě horší haluz, než je to teď.

No a tak, jak jsme tam tak čekali na kolegovu sekvenci skoku, jeho přítelkyně Bára dostala nápad, že by tedy nebylo od věci se šoupnout malinko bokem do Stonehenge a podívat se na ty kameny. Nejdřív jsem se podivil, jestli se dá Skotsko stihnout za dvě, tři hoďky tam i zpět, a vzápětí jsem se podivil neméně, když mi bylo – jako malému malému děcku – vysvětleno, že Stonehenge opravdu neleží ve Skotsku, ale kousek od Salisbury, tedy na nejjihovatějším jihu, který si lze v Anglii vůbec představit.

Myšlenka mě nadchla – konec konců, na Stonehenge do Skotska už jsem se nějakou dobu chystal. Takže je-li to tak, že to není ve Skotsku, ale u nás, a navíc na to je čas (a mám zadarmo dopravu), no proč ne?

A tak jsme vyrazili. Do Stonehenge jsem dorazili asi za 10 minut. A já prožil zklamání roku – tedy nejspíš. Co je tedy k vidění ve Stonehenge?

IMG_0922Nic. Prostě jsou tam poskládaný šutry, o kterých se neví, jak se tam dostali. Dobře, to beru. Pak je tam kolem plot, díky kterýmu z venku nic nenafotíte. A za plotem je cestička, po který se šinou davy a fotí jak vzteklí. To vše za lidové vstupné £7. A i když se v tuto dobu nepovažuju za totálního chudáka, pak otevřeně říkám, že jsem ty peníze nedal a dát nemíním ani nikdy v budoucnosti. Není totiž za co. Útěchou mi budiž stejné smýšlení přátel, kteří ze Stonehenge byli vykolejení úplně stejně, jako já.

Závěrem mého řevu tedy opět rada: Stonehenge ze svých itinerářů vynechte. Není o co stát.