Auto z ČR v UK? Tak můžete, nebo nemůžete?


[kkstarratings]     Je to neuvěřitelný, ale naše džungle občas produkuje příběhy natolik parodického rázu, že nekonečná telenovela Ulice z produkce české TV Nova je proti tomu excelentní dílo na velmi vysoké úrovni.

To téma už tu bylo. A najde se i na fórech. Základní otázka zní, zda můžete v UK používat osobní automobil na CZ značkách, s pojistkou povinného ručení z ČR a s technickou z ČR. A je až neuvěřitelný, kolik lidí nechce nebo neumí pochopit jednoduchý předpis, který říká, že:

Pokud nejste rezident, smíte  jako turisté automobil, který není registrován pod UK registrační značkou a není pojištěn k zodpovědnosti z provozu takového vozidla v UK, provozovat na území UK pouze 6 měsíců, pak musí takový automobil opustit území UK na dobu nejméně tří měsíců. Pokud jste UK rezidentem, je vaší povinností používat pouze automobil na UK značkách, po UK MOT a s platným UK pojištěním. Rezidentem se z pohledu UK úřadů stáváte v okamžiku, kdy začnete v UK pracovat (nebo pobírat dávku v nezaměstnanosti).

Je to jednoduché, velmi snadno pochopitelné a není nad čím přemýšlet. Ovšem přesto se najdou typy, které mají s výkladem takto jednoduchého nařízení problém (třeba tady , nebo tady , toto je taky hustý , dokonce tam jedna i perlí jak sodovka – no, je tam toho fakt dost a je to kchůl) a to i přes to, že jim dáte jasnou, stručnou a logicky odůvodněnou odpověď. Ale abych byl fér, odkáži vás na lochnesku, do tématu, kde se z toho vyvinula pro mě zcela nepochopitelná debata, nad kterou zůstává rozum stát. Prosím to vlákno si přečtěte poctivě a podrobně, je to důležité k pochopení toho, co zde řeknu za okamžik. Jo, a udělejte si kafe, nebo tak něco, je to dlouhý. Ale zase, rozhodně se u toho budete bavit.

Hotovo? Jdeme na to.

Řidičák mám už 24 let. Z toho 10 let jsem „kroutil volant“ jako taxikář v Praze, tři roky se svojí dodávkou po ČR a blízkých státech jako Německo, Slovensko, Rakousko a Polsko… Za tu dobu mám najeto něco kolem jednoho a půl milionu kilometrů. To tu neříkám proto, aby jste si sedli na zadek z toho, jakej jsem frajer. Jde jen o to přiblížit fakt, že nemám „mokrý“ papíry a najel už jsem dost na to, abych dokázal hodnotit – byť subjektivně. A taky jsem na těch cestách viděl dost dopravních nehod. Jedna z těch nejhorších , kterou jsem kdy na silnici viděl, je popsána tady – od toho jsem byl zhruba 400 metrů a doufám, že už nikdy nic podobnýho vážně neuvidím. No a to nejdůležitější na tom je to, že „dvě rány“ jsem si i sám dal – jednu zaviněnou a jednu nezaviněnou.

02b_550x80

Ta jednodušší, nezaviněná, byla bizarní. Asi tušíte, že většina drožkářů má „najeté“ zkratky. Takové, které šetří čas a díky nim se vyhnete kolonám. Jedna z takových zkratek je i v pražských Košířích, při návratu ze sídliště Řepy (tedy ve směru od letiště do centra Prahy). Ona zkratka má přezdívku taxikářská past, a je položená mezi Plzeňskou a Vrchlického. Ta past se jmenuje Erbenova.

[easy2map id=7]

V noci je perfektní a díky ní se do staré části Prahy dostanete o cca 10 minut dřív. Přes den, kdy jsou všude zácpy, je úspora času totální a nezměřitelná (klidně ušetříte půl hodiny a víc…). Jenže taky se Vám může stát, že se v tý uličce „chytnete do pasti“ – zejména, když v Plzeňské dojde na tramvajovou špičku – mezi Erbenovou (tou zkratkou) a Plzeňskou (tu musíte projet napříč) je totiž položený tramvajový těleso. A jak známo, přes dvě tramvaje se fakt blbě dívá do stran, jestli tam náhodou něco nejede. A tam se to jednoho dne stalo. První tramvaj zastavila a pustila mě. Druhá tramvaj zastavila a taky mě pustila. Zastavil i řidič v rychlém pruhu, v tom levém odspoda. Tak jsem vystrčil čumák do toho pravýho pruhu, hlavu nalepil na čelní sklo a bulvil jsem co to dalo, jestli tam náhodou něco nejede. Mohl jsem vidět tak na 100 metrů do pruhu a nic tam nebylo. Tak jsem se zapřel, pustil spojku pod plynem naplno, projel křižovatkou a najednou rána jak z děla. Když se usadil prach a dozněly výbuchy v mojí hlavě, musel jsem se z něj vypastit přes místo spolujezdce, protože moje strana, ta levá, byla asi dvacet cenťáků od cihlový zdi rohovýho baráku. Výsledek byl jasnej – pán v postarším Formanovi jel nepřiměřenou rychlostí (podle brzdný dráhy prý necelých 90…) a tudíž byl vinen on. To byla ta lehčí, za kterou jsem si nikdy vinu nekladl.

No a ta horší…

V roce 1997 jsem se rozhodl, že na firmu pořídím nové auto, tehdy novinku Škodu Felicii. Nákup na leasing otázkou jednoho dne, a měl jsem jí doma. V tý době nejmodernější Škodovka, která se vyráběla. To bylo v červnu. V červenci dostal náš futsalový klub pozvánku na mezinárodní turnaj do Brna, tak jsme si od Chemičky vzali na pronájem do firmy ještě Formana (kombi varianta Škody Favorit), jiný kolega z týmu vzal taky svého Formana a jelo se do Brna. Tři auta, Felicie, a dva Formany. Turnaj byl v sobotu, my vyrazili už v pátek. V sobotu ráno nám náš brankář oznámil, že chytil klíště, a že rozhodně nemůže hrát, dokud mu to klíště odborně neodstraní lékař na pohotovosti. Komentáře, které na toto zazněly vypustím. Nejbližší pohotovost byla někde u Jihlavské ulice směrem do centra, v nemocnici. A tak jsme vyrazili z Popůvek směr Brno centrum. Bylo kolem deváté ráno, sluníčko nám svítilo přímo do očí. Pamatuju si, že tenkrát na té Jihlavské byly – tuším – čtyři křižovatky (nebo tři? fakt si nepamatuju…), všechny se světlama. Už dopředu jsem viděl, že v ono sobotní ráno všude blikala žlutá. Jeden z mých hodně dobrých kamarádů, seděl vepředu, jako spolujezdec, nepřipoutaný. Pamatuju si, že jsem ho poprosil, ať mi ze schránky před ním vyndá žvejkačky. žádný v tom kaslíku neviděl, a tak jsem se nahnul k němu, abych si je vyndal sám a na pár vteřin otočil hlavu k té přihrádce. Proto jsem absolutně nemohl vidět, že na tom posledním semaforu, přesně u čerpací stanice (tuším Shell), je na světlech červená. Blbá, opravdu hodně blbá chyba a neskutečně pitomá frajeřina.

A i když jiný kamarád, sedící vzadu zařval „pozor!“, a i když moje reakce byla okamžitá a instinktivní (hlava nahoru, oči dopředu a okamžitě brzda se spojkou najednou…), nestačilo to. Málo času a málo místa. A to jsme jeli v limitu tehdejších 60 km/h…

To, že z Formana před námi v tu chvíli vyletěl oblak prachu, si samozřejmě pamatuju. To, že jsem nějak instinktivně vypnul klíčky si pamatuju taky, ale neumím to popsat přesně krok po kroku. Protože z toho všeho mi v hlavě zůstává jen jeden záběr – jak se kamarád Pavel posunuje dopředu a hlavou bere čelní sklo. A taky si pamatuju, že jsem byl až neuvěřitelně, ledově klidnej. Zeptal jsem se ho, jestli žije a může vylézt ven – byl v celku v pohodě, na smrt to nevypadalo. řekl jsem ostatním „ven z auta, ihned“, a šel dopředu, podívat se na Formana. Tam to bylo horší, protože tím, že kluci dobržďovali před červenou, byli hodně blízko sebe a při nárazu tedy prostřední Forman nabral i toho prvního Formana. Takovej malej, automobilovej sendvič. Zkontroloval jsem přeživší, protože mrtvoly se tam zaplať panbůh nikde neválely, a zavolal jsem dopraváky. Po zápisu kluci s prvním Formanem odjeli do špitálu, na jedno vyndání klíštěte a na jeden preventivní rentgen hlavy. Já za nima dorazil o hodinou později, musel jsem ještě zavolat do fabriky, že jsme jim odepsali Formana a potřebujem odtah. Přeházet věci z auta do auta. Cesta do úrazový nemocnice. Prý je vše v pořádku a není třeba se obávat, odnese to maximálně lehkým otřesem mozku a boulí na čele.

Teprve po tomhle jsem „odešel“. Pamatuju si, že jsem si sedl na rantl před nemocnicí, chvíli civěl do blba a pak začal brečet. Ani si nepamatuju, kdo všechno mě utěšoval a jak. Protože jediný, co jsem měl před očima, byla skutečnost, že během pěti vteřin se ze mě mohl stát vrah. Mohl jsem být vrahem jednoho z mých hodně dobrých kamarádů. Jasně, dneska, po letech, když na to přijde řeč, tak se tomu smějeme – třeba hláška „škoda, že si pořádně netrefil tu propanbutanovou láhev, co byla vzadu…“, spolehlivě rozesměje všechny. Směju se i já. Ale tak nějak křečovitě, neupřímně. Kdo někdy něco podobnýho zažil, asi ví přesně, o čem mluvím.

Tohle byla asi „ta rána“, kterou jsem potřeboval. Do tý doby jsem si klidně dal panáka, a pak jel. Můj tehdejší styl? Brzda a plyn. Na té cestě do Brna jsme jeli vedle sebe v pruzích a při rychlosti asi 120 kmh si podávali plechovky s pivem z auta do auta. Riskoval jsem hodně, často a nesmyslně. Prostě jezdil jsem jak hovado. Blbý, nekulturní, namyšlený a neinteligentní hovado se vším všudy, co k tomu patří.

Po téhle nehodě se všechno změnilo. Nevím, nedokážu to popsat. Je to jako kdyby se vám najednou v hlavě otevřel jinej šuplík, a v něm byl návod na to, jak to dělat jinak. Tím nechci říct, že bych už nikdy neporušil rychlost, jasně že ne. Ale už neriskuju za každou cenu, a jezdím jen podle toho, co vidím. Tam, kde nemám rozhled, pojedu klidně dvacet a ostatní mi můžou políbit. A když mám rozhled dobrej, a vím, že mám dobrý a bezpečný auto, tak si tu „naší“ D8-čku z Proseka do Lovosic za těch 20 minut klidně v noci dám – mám ji najetou, znám tam každej jeden kilometr. Pokud ovšem přimrzne, nebo cokoliv jinýho, pojedu i po téhle dálnici 60, nebo 40 a vůbec, ale opravdu vůbec z toho nebudu mít depku.

Od té nehody v roce 1997 jsem neměl ani jeden konflikt, ani jeden ťukanec, nehodu, pokutu za rychlost, nic. A přesto se o mě ví, že jezdím svižně. Prostě „jezdím hlavou“. A rozhodně nic nepodceňuju, protože stát se může cokoliv, kdykoliv a kdekoliv. A je úplně jedno, jak dobrej, nebo jak špatnej řidič kdo je. Náhoda si nevybírá, prostě se stane. A s tím je opravdu nutný počítat.

Takže se není co divit, že když se na Lochnesce objevil Countrywide, a zcela vážně tam radil Roman79, ať se vyprdne na nějaký auto tady v UK a přiveze si na delivery job auto z ČR, tak mi to nedalo, a osvětlil jsem mu, jak je to v UK s autem, doveženým z ČR. To jsem ale netušil, co se tam rozvine za diskusi. A přiznám se, že do teď nějak nechápu, jestli to ti dva mysleli vážně, nebo je to jen rafinovaný pokus si z nás dělat prdel.

Podívejte. Já fakt nemám nic proti tomu, aby někdo žil volnomyšlenkářsky. Nejsem ani Bůh, ani mentor. Ať si každej žije po svém. Klidně anarchisticky – jeho věc, pokud tím ovšem nebude ohrožovat ostatní. Ale neumím se srovnat – a ani se nechci srovnat – s názorem, že zákony se dodržovat nemusí, pokud si já sám myslím, že jsou hloupé. Mám to hozený asi tak, že obecná norma platí vždycky (tedy vyhláška o tom, jaký auto smím používat v UK). Nemám právo jí měnit, ani právo jí ignorovat. Ale nevadí mi jednorázové porušení rychlostního limitu, pokud tím neohrozím někoho jiného. V takovém případě je to jen můj boj a pokud ho nezvládnu (vyletím ze silnice a zkapu ve větvích stromu, kterej jsem trefil…), je to moje chyba. Pokud v tom nebude zamotanej někdo jinej.

Takže jakkoliv nechci jiným lidem ubližovat, myslím si, že až diskutérce „pavcik“ nějakej dement typu „Countrywide“ přejede její dítě vozem s levostranným řízením a na českejch značkách, bude bude mít dost času na tím přemejšlet. Dokonce by mu mohla – v rámci jejího volnomyšlenkářství – i odpustit. Já vím, je to hnusný, něco takovýho někomu přát. Ale je snad náš život jen hezkej? A má snad ona jistotu, že se něco takovýho nemůže stát?

Každý člověk, k tomu, aby pochopil a změnil svoje myšlení, musí „dostat svojí ránu“. A je jedno, jestli je to o autech, nebo o něčem jiném.

Vlastní životní zkušenost je to, co nás posouvá dál. Ne kecy dvou typů z Lochnesky. Teď jde jen o to, jestli je každý jeden člověk ochoten si něco takového přiznat.

Hezké nedělní odpoledne.

Mimochodem, je fakt zajímavý, že na Pohybech se asi před rokem objevil skoro identickej matroš typu Countrywide (asi krutohustá náhoda…) – všude byl, všechno zná, Amerika je „nej“ a Anglie je shit. Na Pohybech si s ním uživatelé poradili docela rychle. Zvládnou totéž intoši na Lochnesce?

Advertisements

12 Replies to “Auto z ČR v UK? Tak můžete, nebo nemůžete?”

  1. Ahoj, fajn článek, který vlastně vnikl i díky mě :)) Jen se chci zeptat, si mě ted zmátnul tím rezidentem, já myslel že rezidentem se stáváš až po 6 měsicích pobytu v UK. Ty ale v článku píšeš že i jakmile tam začnu pracovat nebo jsem na pracáku. Víš, pořád řeším výměnu toho řidičáku, čím dřív mě ho vymění(uznají to na výměnu) tím pro mě líp. Já prostě rád plánuji věci dopředu a různá nemilá překvápkam minimalizovat, snad chápeš.

    To se mi líbí

  2. Ahoj, jen doplňující otázka. Neptam se proto, že bych chtěl něco hned vojebávat hned ze startu. Ale přeci jen by se hodilo být při hledání práce a zařizování si života mobilní. Zvlášť když mi je celkem jedno kde se příležitost naskytne. A nechci zbytečně skočit do prvního auta co potkám. Navíc možnost neúspěchu a bla, bla. Takže k věci. Je tam alternativa český auto pojistit v UK, nebo je to hotová věc rezident = RH drive + UK insurance. Dík Honza

    To se mi líbí

  3. ale samozrejme, ze muzes v UK pojistit levostranny auto. ale pouze pokud ma UK znacky. coz znamena predelat svetla, tacho, zadni mlhovky, odevzdat sesky SPZ a jit na MOT. tm bud projdes, a nebo taky ne. pojistka v takovym pripade bude asi o 25% vyssi, zalezi na pojistovne, co ti na toto nabidne…

    To se mi líbí

  4. Dobrý den, děkuji za informace. Mám konkretní dotaz. Když auto nebude psané na mě ale na manželku, která v UK není rezident. Mohl bych v UK šest měsíců takové auto řídit?

    To se mi líbí

    1. upřímně, nevím. teorie říká, že ano – auto je z ČR, majitel auta je v ČR… ale pak přijde otázka, proč britský rezident používá auto z jiné země… fakt nevím. asi to bude hodně na hraně.

      To se mi líbí

  5. Dobrý den, už jsem o tomhle přečetla dost článků a mám stejný dotaz jako zde poslední komentář. Když je majitel auta v ČR, může rezident UK používat auto v Anglii šest měsíců ??? Díky za odpověď

    To se mi líbí

    1. Ne, nemůže. Jak je psáno v článku: pokud je řidič rezidentem, který v UK hodlá pracovat, musí mít auto pojištěné britskou pojišťovnou a musí mít platnou MOT plus road tax.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s