3. ledna jsem se vrátil z ČR, kde jsem strávil po šesti letech „vánoční“ dovolenou. Bezva. Bylo to poučné i smutné zároveň. A jakkoliv jsem ještě v hlavě neměl přesný koncept tohoto zápisku, okolnosti tomu nahrály samy – tím myslím „dnešní Paříž“.

Začnu odzadu, od Paříže.

Hned na začátek doporučuji všem multi-kulturo-milům, aby tuhle stránku opustili a šli pryč. Mám totiž v úmyslu napsat natvrdo, co si myslím o muslimech obecně. A to, že se jedná o lidi, kteří absolutně nejsou schopni jakkoliv se přizpůsobit pravidlům té země, nebo toho regionu, kde hodlají žít. Považuji je za extrémně nebezpečný národ, jehož příslušníci jsou extrémně nebezpeční, naprosto nepřizpůsobiví, jejich hygienické návyky jsou zcela odlišné a hlavně – mají zcela jiné kulturně-historické vazby. Takový národ nesmí mít možnost si v Evropě diktovat pravidla soužití. Zde může být pouze jedno řešení: buď začnou okamžitě respektovat naše zvyklosti, pravidla, zákony a další etnicko-kulturní fragmenty našich životů, nebo musí být deportování zpět do zemí jejich původu.

Teroristický útok, který se dnes odehrál v Paříži, dává mým myšlenkám a názorům zcela za pravdu. Navíc indikuje, že jakékoliv váhání, jakákoliv snaha o umírněný „multi-kulturní“ pohled, vyustí za pár let v katastrofu pro evropské národy, v novodobý pogrom. Nechci, aby kolem mě chodily typy v hábitech, o kterých netuším, co jim cvakne za pět vteřin v mozku. Příště by mohli sejmout na ulici mě. A to fakt v Evropě neočekávám. Moje pocity jsou tedy velmi smíšené.

Další postřeh je již z ČR. Potěšil mne prostý fakt: na rozdíl o politiků a všech dalších různých mudrců, lidé ze „spodních pater politiky“, tedy lidé, které známe z běžného života, docela přesně pochopili kauzu prezidenta a jeho „kund“. Na rozdíl od politiků si normální lidé uvědomují, že soulož v kostele (byť je provedena za jakýmkoliv účelem), prostě nikdy nebyla, není a ani nikdy nebude projevem boje za svobodu slova, či bojem za lidská práva. A na rozdíl od našich politiků, běžný lid má i docela přesné informace o pornoherecké minulosti skupiny Pussy Riot. Takže ano, shodli jsme se napříč hospodou na tom, že prezident zvolil dosti neuvážená slova, nevhodná jeho postavení. Ale na rozdíl od hloupých politiků lid prostý chápe i „background“ – neboli to, že děvka bude vždy jen děvkou, a ne Pannou Marií.

Tradičně podotknu, že chování personálu v obchodech zůstává na setrvale nízké úrovni. Slušnost je asi sprosté slovo a zákazník Tesca je chápán jako obtížný hmyz, jehož je nutné zašlápnout hned, jak se opováží vkročit do prodejny. Je to pokaždé jak přes kopírák – tentokrát to bylo Tesco Litvínov. Zajímavým faktem bylo i zjištění, že na nástěnce v onom Tescu byla nabídka volných míst – bylo jich tam asi patnáct (??). Nechápu. Všichni, kdo chtějí z ČR odejít do UK tvrdí, že je to hlavně proto, že není práce. Divné. Já našel uprostřed jednoho z regionů, kde se nezaměstnanost počítá v dvouciferných číslech, pátnáct volných míst na jednom místě. Být nezaměstnaný, vezmu hned to, co je, a zbytek budu řešit dodatečně – luxus mudrování o nedostatku práce mne naštěstí, po mých zkušenostech v UK již přešel. Ale možmá se pletu. Možná „ti tam“ fakt nejsou líní. Možná mají jen smůlu.

Takže, dovolená byla fajn, ale po spadnutí z trajektu na půdu staré, dobré Anglie, jsem se opravdu cítil lépe. To je poněkud tristní zjištění. Ale tak to prostě je.

A na závěr: jsem rád, že moje oblíbenkyně Zora konečně pochopila, že by neměla učit děti. Z jejího nového webu škola zmizela, a my si můžeme hromadně oddychnout, že prznění dětí „ve jménu Boha“ je zdárně zažehnáno. Díky, Bože.

Mějte hezké dny.