Tak schválně: kolikrát už jste na Facebooku viděli dotaz s požadavkem na co nejlevnější pojištění auta? Možná to nespočítám, ale co určitě můžu, je popsat princip toho, jak se vlastně pojistka na auto v UK nastavuje, co vše se u pojistky počítá a proč.

Když jsem odešel z více-méně dobře placeného místa u Xerox UK, musel jsem se rozhodnout, co dál. Věděl jsem, že do zákaznického servisu už fakt nechci – alespoň ne v Anglii, díky neskutečně rozmazleným a drzým zákazníkům. Jenže z jedné agentury mě otravovali tak dlouho, až jsem podepsal kontrakt pro firmu CCA International, která poskytuje servis pro Hastings Car Insurance – ano, pojištění na auta. A i když jsem to vydržel jen 3 měsíce (upřímně, 50 hovorů denně, zákazníci nasraní kvůli vysokým cenám pojistek a to vše za £9 na hodinu? to fakt ne…), bylo to svým způsobem k nezaplacení. Protože vím, jak se „dělá“ pojistka na auto.  A tudíž vím, jak a kdy jednat s pojišťovnou, aby moje cena za pojištění auta byla férová. A taktéž vím, co nesmím vůči pojišťovně tajit, abych si sám nenasral do trenek – protože cena za takové „já jsem vám to zapomněl říct, sorry…“ může být hodně vysoká. Prostě desítky detailů, které vám mohou pomoci, pokud víte, jak a kdy je použít.

Připraveni? Fajn, jdeme na to.

Nejprve upozornění: ve Velké Británii je pojistka svázána s pojistníkem – tedy s tím, kdo bude „vlastníkem“ pojistky. K vlastníkovi pojistky se následně přiřadí auto – a nemusíte být jeho vlastníkem. Také se můžete setkat s variantou, kdy vlastník vozu pojistí sebe a vůz, a zároveň přidá někoho jiného jako další osobu, která je oprávněná vůz řídit. V takovém případě jste pojištěni na stejné pojistce, nejste majitelem vozu a na pojistce budete uvedeni jako tzv. „named driver“ – neboli, jmenovaný, delegovaný řidič. K tomuto způsobu pojištění se váže jeden zakázaný fígl, ale o tom později.

My si pro začátek vezmeme situaci, kdy jste zároveň majitelem i řidičem jednoho vozu.

Jakmile si vůz pořídíte, máte pouze dvě možnosti: automobil okamžitě pojistit, nebo jej prohlásit za vozidlo, které se nezúčastňuje provozu (SORN). Jednoduše platí to, že bez platného pojištění nesmíte do silničního provozu; pokud je vůz nahlášen pod SORN, pak  nesmí do silničního provozu, nesmí mít pojistku ani silniční pojištění (road tax – RT) a musí parkovat mimo běžné komunikace.

Pokud se vás netýká režim SORN, pak k pojistce musíte mít uhrazenou silniční daň a k vozu mít technickou kontrolu (MOT), pak teprve můžete s daným vozidlem jezdit. Pokud nebudete mít jednu z daných podmínek splněnou (typicky auto bez pojistky, nebo technické), riskujete, že vám domů přijde dopis, v němž vám jakýsi policejní okrsek sděluje, že vás zachytila kamera se systémem ANPR (Automatic Number Plate Recognition) a z databáze bylo zjištěno, že nemáte (například) platné pojištění a proto budete předvoláni před váš městský, nebo okresní soud, kde vám vyměří pokutu z daného porušení povinností. Pokuta se typicky pohybuje od £300 výše plus správní poplatek.

My ovšem máme vše v pořádku, takže jedinou naší starostí je, jak získat co nejlevnější pojistku.

V UK existují tři typy pojistek na osobní automobil: third party only, third party, fire and theft a pak nejvyšší comprehensive cover. Existuje jakýsi zažitý názor, že nejlevnější a tudíž nejlepší, je onen první, third party only typ pojistky – což nemusí být nutně pravdou. Pojistka TP zahrnuje škody, způsobené jiným osobám na jejich majetku či zdraví. Ovšem škod, jež budou způsobeny na vašem voze, či majetku v něm převáženém, se to netýká, tudíž oprava vašeho vozu bude čistě na vás a vašem rozpočtu.

Druhý typ pojistky, TPFT, kryje škody na majetku způsobené jiným poškozeným stejně, jako základní TP, a k tomu navíc zahrnuje krytí vašeho vozu proti škodám způsobené krádeží, či požárem.

Poslední typ, CP, comprehensive, je většinou nejdražším typem pojistky (ne však vždy, najdou se výjimky), u něhož je krytí škod komplexní: tedy v tomto případě jste kryti proti škodám ostatních účastníků, jste kryti proti škodám způsobeným vám, vašemu vozu a majetku v něm, proti krádeži, ohni a zdravotním výdajům spolucestujících v případě nehody. Navíc u tohoto typu pojistky většinou dostanete různé bonusy, jako například zápůjčku vozu v případě oprav po nehodě atp..

Nicméně: nebudeme teď řešit, který typ pojistky chceme – zaměřím se jen na to, jak se dokopat k co nejlevnějšímu produktu. A tady začíná mazec nad mazec – pojistka se totiž skládá, jako kostičky ze známé hry tetris: můžeme to složit i tak, jak to momentálně „padá“. Ale taky tomu můžeme pomoci tím, „že to pootočíme“. A zároveň si musíme dát pozor na to, abychom ty jednotlivé informace, kostičky, neobrátili do nelegální polohy, protože uvedení nepravdivých informací může vést k okamžitému zrušení pojistky a záznamu do black list databáze.

A ještě před tím, než si zkusíme složit tetris, jedno upozornění: pojistku vám neskládá člověk. Je to plně automatický proces, který lze ovlivnit pouze v dílčích a bezvýznamných detailech. Takže pokud budete volat na pojišťovnu a agent vám sdělí cenu vyšší, než jste předpokládali, neřvěte na něj – nemůže za to a fakt to nemá jak ovlivnit. Tedy, je tam pár detailů, které se dají „poladit“. Ale musíte vědět, jaké, a hlavně: nesmíte si o ně říci přímo, ideální stav je ten, že to ten agent změní sám, protože to byl jeho nápad vlastně 😀 Ale o tom až za chvíli.

Takže: na co si dát pozor? Jak manipulovat s daty? A jak se dorvat k nízké ceně pojistky?

Stránky: 1 2 3