Nebo jinak by se dalo říct, dávejte si sakra pozor, na co si chcete naskočit.

Po lepší práci se koukáme všichni, vo tom žádná. Blbý na tom je to, že v naší anglický džungli se ne všichni chovaj předvídatelně, a proto musíme bejt ve střehu, aby nás nesežrala nějaká zkurvená šelma, která nás má u prdele a jde jí jen o to, aby z nás vytáhla co nejvíc love.

Typicky to vypadá nějak takhle:

Jako víte co. Vcelku už mě ani neurazí, že mi někdo řekne, že jsem z východní Evropy. Faktem totiž je, že většina anglánů má tak slabý základní vzdělání, že za východní Evropu považujou všechno, co na mapě leží napravo za Engliš čanel. Co mě ale naopak stoprocentně uráží pravidelně, tak to, když nás Čechy a Slováky angláni a jiná hovádka Boží považujou za nevzdělaný lopaty, co sem do džungle přivandrovaly v karavanech. Tak to fakt jako ne.

Na druhou stranu je ale zase nutný říct, že si občas „naskakujeme na rožeň sami“. Jako třeba u tohodle postu, kdy se nějakej týpek ozve, že hledá dvacet fouňů z východní Evropy pro byznys proudžekt. Heh!

Yannish Bemmish má jen svý jméno, a jinak nic. Na Fejsbůku se o něm nic nedozvíte. Čeho se ten proudžekt týká, nám taky neřekl. Přesto se mu do komentů ozvalo dost lidí, že by jako chtěli. A já říkám: děcka, džungle je svinstvo, buďte fakt vopatrný – zmrdů, který nás chtěj voškubat o naše zlatky, je plnej internet.

A teď je ona správná chvíle změnit sloh – ostatně, dělám to vždy – onen sprostý jazyk je určitá forma toho, jak čtenáře blogu vybudit k pozornosti.

Proč bychom tedy měli být pozorní?

Protože už forma, jakou je onen inzerát, či spíše ona nabídka položena na stůl, je dosti podezřelá. Žádný náznak toho, o čem onen projekt je. Žadný náznak toho, co se po nás chce, jaké znalosti a jakou kvalifikaci bychom měli mít – už to samo o sobě je divné, ne každý z nás může dělat byznys. Já taky nemůžu pracovat jako ředitel atomový elektrárny – i když bych chtěl…

To, že tohle nebude běžná pracovní nabídka, ale nějaký „voser“, se mi potvrdilo hned poté, co jsem do oné FB konverzace položil řečnickou otázku: „Žeby nějaký MLM?“ – tedy narazil jsem na možnost, že se jedná o Multi-Level-Marketing bysnys. Přičemž MLM jako forma podnikání, či přivýdělku nemusí být nezbytně špatným krokem. Jen s tím rizikem, že to opravdu není varianta „pro každého“. K ničemu jsem se tou otázkou nehlásil, nic nechci a nijak jsem neprojevil zájem. Přesto mi o pár minut později přistála v PM tajuplná zpráva – a mě se v hlavě rozblikala červená žárovka:

Protože (a opět změním sloh, aby to nabralo jasný význam):

  • Já žiju v Anglii. Ten dotyčnej taky žije v Anglii. Inzerát podal v Angličtině. Ale ten glejt mi poslal v češtině, lehce domrdaný. A to mě uráží. Já jsem totiž na svůj jazyk hrdej. Jestli něco chtěl, měl to poslat v angličtině – protože v Anglii se tak prostě mluví. Anglicky.
  • Rádi mi vysvětlí více, ale nic mi teď neřeknou, protože musí vybrat vhodné kandidáty. Hromadně, přes Zoom group chat (asi). To mě poser…
  • Fakt mě točí, když na mě někdo naskakuje stylem „hele, voe, je to děsná žíla, ale musíš to vzít hned teď, protože zejtra (pozítří, popozítří atp.) už fakt budeš v loji…“. Co to kurva je za byznys, že to musej udělat ze dne na den? Já myslel, že hledaj ty nejlepší- a to vždycky trvá…

Takže.

Pokud někdo provozuje skutečný byznys, tak mi dá za pravdu, že výběr lidí, zaměstnanců, je to nejtěžší, co nás může potkat. Protože každý z nás je jiný, každý z nás má jiné preference… Prostě Human Resources je fakt hodně těžká disciplína. A tady v tomto případě to berou dost rychle – špatné znamení. Asi hledaj naivní ovce, který nemyslej a nasypou majlant do jejich kapes.

Já se toho pohovoru samozřejmě nezúčastním – jednak nemám čas, a jednak nemám zájem. A za druhé, nevěřím na plánování schůzek typu „dneska v noci se dohodneme, ale musíme se potkat zítra ráno, spěchá to…“. Fakt ne.

Ale pro Vás ostatní: buďte hodně obezřetní. Pokud na Vás někdo tlačí ve stylu „rychle, musíme to udělat hned, protože se jedná o ojedinělou příležitost, jiná už nebude…“, něco je špatně. Protože jiných příležitostí bude vždycky dost.

Jak už jsem napsal výše: pokud ta nabídka neobsahuje vůbec nic, tváří se tajemně a světově, vždycky v tom je nějaký hák. Jedním z posledních „super byznysů“ byl Kairos – o něm si přečtěte tady. Snad Vám to pomůže. A pokud se některý z účastníků meetingu s Jannishem potom ozve, o čem to vlastně bylo, s radostí o tom napíšu na blogu. Pokud bude zvukový záznam, tím líp 😉

Update:

Poté, co tento zápisek vyšel v obou skupinách na FB, se z toho stává docela kovbojka – pomalu začíná vyplouvat na povrch fakt, že za projektem, o kterém nikdo nic neví a který je zatím tajný, avšak je dobrý a mezinárodní, stojí pravděpodobně někdo, koho znám:

Což mne tedy fakt překvapuje ještě víc, než jsem čekal. Zároveň mne napadlo pár nových otázek – nepřekvapivě:

Kdo je vlastně Yannish Bemmish? A kdo je Honza? A co je to kurwa za projekt, že s tím musí (oni, on – kdo se v tom má sakra vyznat…) dělat takový tajnosti? Prý to mám sledovat.

Budu. Ma promiz nýgr 😀