Letiště Londýn Luton je dlouhodobou stálicí mezi destinacemi letů z Prahy a Brna. Proto jsem pro Vás připravil podrobný itinerář pro cestu z Prahy Ruzyně (odmítám používat onen dlouhý název…) na letiště Luton a následnou cestu z Lutonu do centra Londýna.

V závěru článku je poměrně podrobný (v rámci možností) popis, jak to vypadá v Praze na letišti Ruzyně při odletu do Londýna. Pojďme se  tedy podívat, jak se cestuje mezi Prahou, Lutonem a centrem Londýna, terminálem Victoria, který se nachází zhruba 54 km od centra Londýna, konkrétně Buckingham Palace road.

Luton International Airport

Všechna čtyři letiště v okolí Londýna jsou označována takřka vždy jako Londýn (-Luton, Stansted, Gatwick, Heathrow) a to i přes skutečnost, že se jedná o samostatná města. Vychází se tak vstříc těm turistům a cestujícím, kteří by mohli mít s orientací problémy a jejich zděšení, že se ocitli někde úplně jinde, by mohlo být nedozírné. Při jazykové vybavenosti některých imigrantů z ČR se bohužel není čemu divit.

Představme si tedy situaci, že sedíme v letadle společnosti WizzAir a přistáli jsme na letišti Luton. Předpokládejme pro tento okamžik, že moje angličtina je mizivá, pokud nějaká vůbec, a jsem totálně vystrašený z prvních minut na území Velké Británie. Zatím tedy sedím ve stroji, který se zastavil pravděpodobně mimo terminál na stojánce, a musím přijít na to, co dál, a jak dál.

Nejjednodušší variantou je pravidlo: „jdi s davem“. Myslím si, že mohu naprosto jistě předpokládat, že většina spolucestujících potřebuje dojít až k celní a pasové kontrole, kterou ve Velké Británii obstarává úřad se jménem UK Border Agency, zkráceně UKBA. Pokud se jich budu držet, měl bych dojít právě až k celní kontrole vstupu na území Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska. Cesta od výstupu z letadla se může časově lišit, a to podle toho, na které stojánce letadlo zaparkovalo. Terminály je rozdělen na dvě části: pravou a levou. Levá částl začíná bránou číslo 1 vzestupně směrem k právé části terminálu, kde končí branou 25. Pokud přistanete u levého části terminálu, bude cesta delší, neboť WizzAir většinou parkuje u vzdálenější stojánky, která je nejvzdálenější od UKBA. Pokud však přistanete na pravé části terminálu, cesta na UKBA by neměla zabrat více, jak 7-10 minut.

Na letišti Luton se Vám může stát, že budete velmi dlouho čekat ve frontě na pasovou kontrolu. Je to dáno provozem letiště – Luton je velmi oblíbený proto, že má velmi nízké poplatky, které jsou účtovány leteckým společnostem. Proto, pokud se v jeden přibližně stejný čas, ocitne „na zemi“ více strojů, pak v hale, kde je vlastní fyzická kontrola pasů, může být najednou i více, jak 500 cestujících. Proto doporučuji: při cestě koridorem k UKBA si velmi pečlivě rozmyslete, zda by nebylo moudré použít toaletu. Cestou na UKBA jsou minimálně třikrát toalety (jak dámské a pánské, tak i pro vozíčkáře), a dle zvyklostí v UK jsou velmi dobře a čistě udržované, není třeba se obávat nepříjmených překvapení.

Takže fiktivně jsem se nechal unášet davem od letadla, přes boční přístupové chodby, kolem toalet, z nihž jednu jsem využil, až do haly UKBA, tedy pasové kontroly. I letiště Luton má elektronické rámy pro pasovou kontrolu držitelů čipových pasů, ale na rozdíl od ostatních třech letišť  zde bohužel nefungují (rok 2010 – stav se mohl změnit). Musím si tedy vystát frontu. Ve finále není třeba s pracovníky UKBA nijak komunikovat – jsou zvyklí na tupé úsměvy ve stylu „taky vás rád vidím, ale bohužel vůbec nemluvím anglicky“. Takže pokud nebudu mít něco v nepořádku, pak se nic neděje, zkontrolují mi pas a hurá – můžu vstoupit na výsostné území ostrova Albionu.

A teď to budu mít malinko složité. Po několika málo desítkách metrů se objevím v hale, kde jsou pásy s vyloženými zavazadly. Je tedy nutné, abych velice pečlivě sledoval monitory, na kterých je informace, u kterého pásu (Belt) najdu své zavazadlo. Na monitoru by se měla zobrazit informace velmi podobná této:
W6 2808 PRAGUE – BELT No. 3

Údaj mi sděluje, že pro můj let (číslo 2808) společností WizzAir (W6) se zavazadla objeví na pásu (Belt) číslo 3. Není tedy nic jednoduššího, než najít onen pás, a počkat si na své zavazadlo. Jakmile se k němu dopracuji, už mi nic nebrání, abych na půdu Anglie vstoupil velmi reálně. Vidím, že dav mizí skrze velké mléčně prosklené dveře kamsi pryč – předpoklad tedy zní, opět jdu s davem. A ve chvíli, kdy projdu dvoje výstupní brány, ocitnu se v příletové hale letiště Luton. Příletovou halu poznám snadno: po levé a pravé ruce budu mít kavárnu COSTA-COFFEE, kterou pokud minu, objevím se mírnou zatáčkou přímo v samotné hale. Po pravé straně již uvidím obrovskou skleněnou stěnu, skrze níž je vidět „podkova“, tedy venkovní prostor se zastávkami pro autobusy, ve tvaru podkovy, nebo – chcete-li, účka. Takže hurá ven, a teď již jen najít správnou zastávku pro cestu do centra Londýna.

V současné době lze využít hned tří autobusových a jednoho vlakového spojení, z nihž všechny míří do centra Londýna. Linka A1 provozovaná společností National Express míří na Buckingham Palace Road, do velmi blízké vzdálenosti od Victoria Coach Station – což je autobusové nádraží, odkud vyjíždí spousta spojů do mnoha míst ve Velké Británii. Linka A2 od stejného dopravce pak míří na železniční nádraží London Paddington train station.

Třetí autobusová možnost je spoj Green Line 757 – tento spoj taktéž míří na Buckingham Palace Road.

Spoje A1 a A2 jsou zajišťovány autobusy značky Levante – nepohodlné a hlučné, linku 757 pak obsluhují vozy Van-Holl, pohodlné a hlučné.

Můžu být sám se sebou spokojený: úspěšně jsem vydržel cestu letadlem, prošel UKBA, našel svůj kufr a poznal autobus, který mne odveze až do centra Londýna. A co teď?

Ceny za jízdné se pohybují v tzv. „leteckém tarifu“ – neboli čím dříve si je koupíte, tím levněji pojedete. Stejně tak se bude cena lišit v denních a nočních hodinách.

Jízdenky lze nakoupit nejlevněji online, pro dopravce Green Line na webu easyJetu, pro který je Green Line přímým partnerem, případně pak přímo na webu dopravce Green Line. Pro spoje A1 a A2 lze jízdenku zakoupit na webu správce autobusové dopravy, společnosti National Express.

Teď už vlastně nic nenásleduje. Úspěšně jsem tam, kde chci být.  Závěrem tedy ještě pár užitečných rad, které se týkají této konkrétní cesty:

Pokud tedy poletíte z Prahy, pak věřte tomu, že odletíte stoprocentně z terminálu číslo 1, tedy z T1. To proto, že Velká Británie je sice členem Evropské Unie, ale bohužel není členem Schengenského prostoru. Všechny lety do zemí Schengenského prostoru odlétají z Prahy z Terminálu 2 – to je ten nový, chartery a lety do zemí mimo Schengen pak odlétají výhradně z T1. Ceny letenek se pohybují – bez dalších plateb – od £15 mimo hlavní leteckou sezonu (od poloviny ledna do konce května) až do £300  v průběhu hlavní sezony (červen – konec září plus vánoce). Za kufr a příruční zavazadlo si musíte zaplatit, stejně tak je zpoplatněna platba kartou. Podmínky se u různých leteckých společností liší, proto důrazně doporučuji, aby jste si ověřili tzv. baggage allowance, neboli jaké zavazadlo můžete vzít na palubu letadla a v jaké hmotnosti.

S předchozí informací je spojeno i doporučení cestovat na pas, a nikoliv na občanský průkaz. Jakkoliv Vám to může připadnout matoucí (vždyť UK je členem EU, tak by měla být možnost letět pouze na OP??), tak opak je pravdou: na OP Vás pustit mohou, ale díky tomu, že UK je mimo Schengen, tak v případě pochybností o účelu cesty (a nebo v případě pochybností souvisejících s bezpečností leteckého provozu) Vás prostě nepustí přes bezpečnostní kontrolu. Pár nebohých, které to potkalo, znám.

Navíc UK z EU odejde 31.1.2020 – a i když bude minimálně do konce roku 2020 platit tzv. „přechodné období“, v němž budou platit pro cesty z a do UK stejné podmínky, pas je vždy lepším cestovním dokladem, než Britům neznámý český OP.

Na T1 v Praze Ruzyni, budete muset na odbavovací přepážku v případě, že máte s sebou zavazadlo – musí mu dát nálepku, kam se má dopravit. Pokud zavazadlo nemáte, nebo letíte pouze s příručním zavazadlem, a odbaveni jste přes web (on-line check-in), pak můžete jít přímo na výstupní pasovou kontrolu, kde budete muset předložit nejen platný cestovní doklad, ale i palubní vstupenku. Což je doklad, který je Vám nabídnut k vytištění po té, co se úspěšně odbavíte přes internet. Pokud palubní vstupenku nemáte, budete muset taktéž na přepážku odbavení daného letu, a požádat o její vytištění. A to Vás může stát nějaký poplatek.

Jakmile projdete výstupní pasovou kontrolou, ocitnete se v takzvané bezcelní zóně. Nemusíte se nijak těšit, většina zboží je v bezcelní zóně paradoxně dražší, než v běžné obchodní síti. Výjimku tvoří snad tuším pouze tabák a cigarety. V Praze na ruzyňském letišti Vám nedoporučuji navštěvovat restaurace. Z nějakého důvodu mají jejich provozovatelé zafixováno, že „všichni jsme  J.R. Ewing“ a disponujeme minimálně desítkami tisíc v hotovosti, které toužíme utratit například za 0,25 litru sodovky v plastu v ceně 95 Kč (osobní zážitek z předloňského roku, zlatokopem byla Plzeňská Restaurace v bezcelní zóně, prst B…). Jedinou čestnou výjimku tvoří McDonalds, ale ten není v bezcelní zóně. Bohužel.

Lety WizzAir odlétají ve většině případů z budovy (prstu) B, a brány B10, která je intimně schována do přízemí. Ještě, než do oné sekce vejdete, budete muset projít bezpečnostní prohlídkou. Z příručního zavazadla musíte vyndat laptop, či tablet (u Wizz  se nesmí přepravovat v kufru – alespoň určitě ne ve směru Luton – Praha), peníze, prstýnky, pásky na oděvu… Není dovoleno mít s sebou tekutiny o objemu vyšším jak 100ml – pokud tedy budete mít s sebou láhev čehokoliv, přijdete o ni. Případné další požadavky (třeba na zutí obuvi) Vám sdělí pracovníci v místě přítomní.
Po absolvování bezpečnostní prohlídky již budete v prostoru tzv. gate, tedy odletové brány. Zde jsou toalety, a sem tam i nějaký ten automat na tekutiny s nehorázně vysokou cenou. Před konkrétní branou pak ještě budou zkontrolovány Vaše doklady pracovníky handlingu (pozor, nejsou to zaměstnanci aerolinky, se kterou letíte), kteří rádi kontrolují velikost příručních zavazadel – za každý doplatek nad povolené rozměry mají totiž bonusy ke mzdě. Totéž se týká váhy příručního zavazadla. Pak již budete v prostoru vlastní odletové brány.

Zapomeňte na nástup do letadla přes tzv. nástupní most (prst), nic takového Wizz v Praze neprovozuje. Pojedete autobusem k letadlu, odstavenému na některém z parkovacích míst letiště, a zde po schůdcích do letadla. Pouze ti, kteří mají u Wizz zaplacen prioritní nástup, dostanou jakous-takous možnost výběru sedadla, ostatní mají smůlu a sedí tam, kde na ně zbude místo (případně místo, které si jakýmkoliv fér, či nefér způsobem vybojují).

Samotný let je bez komplikací, cesta je krátká (1 hodina 50 minut). V jejím průběhu si můžete na palubě letadla zakoupit občerstvení. Wizz akceptuje koruny, eura a libry, tuším, že je možnost platit i kreditní kartou.

Ceny za jízdné linkou 757 se liší v závislosti na tom,  s jakým předstihem a na jakou denní (noční) hodinu si přejete lístek rezervovat. Platí obecné pravidlo: čím dříve, tím levněji.

Užitečné odkazy:
Letiště Praha Ruzyně: http://www.prg.aero/cs/
Letecká společnost WizzAir (pro jistotu v češtině): http://wizzair.com/cs-CZ/Search
GreenLine 757 : http://www.greenline.co.uk/serviceInformation.aspx?id=17699
Luton International Airport: http://www.london-luton.co.uk/en/terminalmap/